Veslovací trenažér

Veslovací trenažér je vždy třeba vybírat podle osob pro které je určený. Při veslování je totiž velmi důlležitá technika cvičení a pokud zvolíte nevhodné veslo které neumožní nastavení malé zátěže nebude začátečník schopen správně veslovat a cvičení mu spíše ublíží, případně stroj skončí jako lapač prachu. Nejdůležitějšími parametry při výběru veslovacího trenažéru jsou tedy způsob regulace a kvalita pojezdu. Co se týče cen nejlevnější vesla koupíte od cca 3 000,- Kč, kvalitnější veslovací trenažér střední třídy od cca 12 000,- do 20 000,- Kč a programovatelné veslovací trenažéry pro náročnější použití od cca 25 000,- Kč výše.

Veslovací trenažér: pojezd

Způsob uložení a konstrukce pojezdu veslovacího trenažéru má zásadní vliv na životnost a hlučnost vesla. Pohybuje se po něm celá vaše váha a pokud jsou pojezdová kolečka z nekvalitního materiálu, nebo ještě hůře bez ložisek čeká vás velmi brzo nákladná výměna pojezdových komponentů. Typ a konstrukce pojezdu zásadně ovlivňuje i jeho hlučnost a životnost. U vyšších osob je třeba též hlídat délku pojezdu, aby váš pohyb neskončil v polovině dráhy a nohy se daly v krajní poloze téměř propnout, hlavně u levných vesel je to častý problém.

Veslovací trenažér: počítač

Na počítači veslovacího trenažéru bývá zobrazen čas, rychlost, kalorie, počat temp, vzdálenost a tepová frekvence, u některých typů s možností nastavení cílových hodnot a provedením fitness testu kondice (Recovery). Dražší programovatelné modely mají automatické programy které zátěž při veslování upravují sami podle zvoleného profilu trati, nebo nastavené tepové frekvence.

Veslovací trenažér: brzdný systém

Veslovací trenažéry mohou být tlumičové, magnetické nebo vzduchové. Nejlevnější vesla mají olejové tlumiče bez regulace (zátěž se nastavuje jejich posuvem po rukojeti, neumí ale malé zátěže) dražší pak s otočným regulátorem. Nevýhodou obou těchto systémů je omezená životnost tlumičů a jejich nákladné výměny. Nejprodávanější skupinou jsou veslovací trenažéry magneticky bržděné, záleží ale velmi na kvalitě celého mechanismu a ta souvisí s cenou výrobku. U levných vesel je záběr neplynulý, což není ideální na záda. Poslední je brzda vzduchová používaná spíše ve fitcentrech z důvodu vyšší hlučnosti, ta využívá princip větráku s přivíráním přívodu vzduchu.

Veslovací trenažér: regulace zátěže

Zátěž je u veslovacího trenažéru regulována buď mechanicky otáčením patřičného regulároru se stupnicí, nebo u programovatelných modelů přes počítač vesla. Modely programovatelné pak umožňují vybrat mezi režimem ručním při kterém se zátěž reguluje tlačítky na displeji počítače (u špičkových modelů i přímo na rukojeti) a automatickými programy, které nastavují zátěž samy dle zvoleného profilu trati, nastavené tepové frekvence, nebo hodnoty wattů.

Veslovací trenažér: měření tepové frekvence

Naprosto zásadní a často opomíjenou hodnotou při aerobním tréninku je měření tepu srdce. Správná tepová frekvence ovlivňuje zda se čerpaná energie odebírá z větší části z tukových zásob, nebo jiných zdrojů v těle a zajišťuje optimální trénink srdce. Způsoby měření tepu u vesel jsou dva, ušní upínka a hrudní pás. Měření tepu ušní upínkou je při veslování velmi nepřesné vlivem dynamického pohybu, proto je ideální pokud veslovací trenažér komunikuje s hrudním pásem, který měří tep s přesností EKG.